Je pravdou, že věda nám přináší spoustu věcí. Bohužel, naše znalosti dosáhli takového bodu, že některým tématům nedokáže běžný člověk příliš porozumět. To pak vyvolává nedůvěru vůči vědcům a „expertům“. Ti jsou nejčastěji obviňováni z toho, že výsledky svých výzkumů upravují podle toho, kdo jim zrovna platí.
To se ukázalo v plné síle především při pandemii covidu, kdy se mnoho lidí nedávalo očkovat, neboť se báli, že jim to ublíží. Je totiž pravdou, že se jedná o poměrně nový typ vakcíny, který doposud nebyl podáván v tak širokém spektru.
Ovšem vakcinace není jediným tématem, kde lidé vědě často nevěří. Dalším takovým je i globální změna klimatu a její následky. I zde totiž není až tak jednoduché pochopit veškeré procesy, které tento jev doprovází, stejně jako dopady, které bude mít.
Jsou však tato obvinění pravdivá? Z velké části nikoliv. Zapomíná se totiž na to, že součástí vědeckého procesu je i ověřování výsledků třetí stranou. Jednoduše řečeno, než můžete výsledky svého výzkumu vydat jako ověřený fakt, musíte je poskytnout ostatním vědcům, kteří vaše metody, výpočty i vše ostatní podrobí podrobnému zkoumání. A teprve tehdy, pokud dojdou ke stejnému závěru, je vaše práce skutečně uznána.
Také je potřeba si uvědomit, že vědci nemají příliš důvodu lhát. Na úpravu výsledků by se při výše uvedeném procesu velmi brzy přišlo (žádná společnost ani vláda si nemůže dovolit podplatit všechny vědce na světě, dokonce ani jejich většinovou část), a to by pro daného výzkumníka v podstatě znamenalo konec kariéry.
Takové případy koneckonců existují, a lze je snadno dohledat. Zjistíme však, že ve všech těchto případech byly nesrovnalosti velmi brzy odhaleny a daný výzkum prohlášen za neplatný. A není to jen proto, že by se daný vědec nedržel přesně daných metod. Nic takového ani neexistuje. Je však otázkou, zda použité metody dají skutečně odpověď na položenou otázku.