Kultura pro mnohé znamená nezáživné a nudné slovo, protože se s ní spojují pouze čtení knih a návštěvy divadel. Kultura je ale několikanásobně více. Ona totiž není tak jednotná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ze školy máme tendenci pod toto slovo zahrnovat pouze to, o čem jsme se učili. Většinou pak školní osnovy zahrnují složitá díla, která jsou tvrzená čase a jdou všeobecně přijímána, jako něco, co nese kus pravdy v sobě. Ale zvlášť v dnešní době, kdy se ztrácí pravidla ve všech oblastech našeho života je složité popsat, čemu přesně je slovo kultura nadřazené.
V poslední době se totiž rozvíjí množství různých hudebních, literárních i divadelních oborů a směrů, které již do klasického pojetí nezapadají. Může se tak jednat například o rockové koncerty, které pod pojem kultura patří, jen se na ně názory budou různit. Někteří totiž toto budou považovat kulturu výrazně pokleslou, kterou není hodno poslouchat. Snad je to tomu právě proto, jak diametrálně se tato hudba od klasického Bacha nebo Mozarta odlišuje. Pro některé je to naopak jediná forma kultury, kterou uznávají. Třeba proto, že některé klasické kousky se jim mohou zdát již jako zastaralé a přežité.
Ale na kterou stranu barikády bychom se měli přiklonit? Na to nikdy nebude stačit jednoduchá odpověď. Naše společnost je benevolentní a do kultury započítává a jako umělce popisuje lidi, kteří jsou schopni vystavit v galerii botu jako vrchol umění. Naproti tomu, pokud bychom pak vážně udělali striktní hranice a řekli, že kulturní je jen to, co je klasické, asi bychom si také moc nepomohli. Ale ať je tomu, jak chce, je dobré si stále připomínat, že ani tak do hloubky nejde o to, na jaké umění se díváme, ale o to, jestli jsme ochotni a schopni se nad tím pozastavit a popřemýšlet. Kultura nás lidi formuje, a proto její místo nejde zanedbávat.